ENERGIKA

Highline meeting San Marino

Doma je tam, kde je dobře. Já mám to štěstí, že mám domov hned na několika místech.

San Marino je 5. nejmenší země na světě o rozloze 61km² a žije zde skoro 34 tisíc obyvatel. Legenda praví, že zakladatelem státu byl San Marino, kameník z Rabu, který uprchl před pronásledováním křesťanů na horu Monte Titano a postavil zde kostel.

Bylo to v půlce března, když jsem se dozvěděla. že se na tomto místě koná slackline festival. V té době jsem byla ve francouzských Alpách. Život ve výšce o 50m výš než Sněžka není vždy sranda a chce to pevné nervy. Takže jsem si říkala, super nápad. Prázdniny po náročné sézoně. Napsala jsem klukům do Itálie, jestli se jde ještě registrovat, že mě to nefunguje. Reakce byla bohová! Když Ti to nejde, tak jsme tě zaregistrovali a moc se těšíme, že přijedeš. To mě opravdu potěšilo, platí, tak domluveno a začala jsem se těšit do Apeninských hor.

Highline byly napínány v rámci festivalu Energika, což je outdoorový festival v San Marinu, který sdružuje slackline, lezení, létání nebo dokonce lukostřelbu. Nechybí samozřejmě ani hudební program. Já tam jela hlavně kvůli slackline. Uchvátily mě některé highliny, které však byly rozmístěny v různých sektorech a já věděla, že nemůžu všechno stihnout. 

První den jsem se trochu rozehřála v sektoru Rufa, na highline do 100 metrů a pokecala s místními lajnery. Druhý den jsem se vypravila na epickou 280m dlouhou highline, která byla napnutá mezi dvěma historickými věžemi. První věž Guaita, je historicky nejstarší ze tří věží postavená v 11. století, pod kterou bylo jedno kotvení lajny. Druhé kotvení bylo pod druhou věží s názvem Cesta, to nepřekládám, tak se ta věž opravdu jmenuje. Třetí věž s jménem Montana je o kousek dál, ale je nepřístupná veřejnosti. Hlavně proto, že tato věž sloužila jako vežení. Vchod ve výšce 7 metrů. A po turistické prohlídce následovala trocha sportu.

Vypravila jsem se k věži Guaita, abych se posadila do fronty. Na takové velké highline chvíli trvá, než přejdete. Takže si člověk musí zvyknout na delší čekací dobu. Já měla štěstí, čekala jsem jen 3 hodiny. Což je ještě docela málo. Ale dostatek času na to, aby člověk přemýšlel nad blbostmi. Jako například, že jsem na tak velké highline nebyla několik let, že jsem naposledy na highline byla před několika měsíci a v loňském roce jsem chtěla potrénovat s českou partou, ale nějak se nám nepodařilo domluvit, pro mě docela veliké zklamání. Falco nic neřešil a klidně pospával ve stínu pod keřem. 

Když člověk tak sedí a čeká, tak se všechny tyhle myšlenky honí v hlavě. Vnitřně vím, že jsou to jen výmluvy. protože na tu highline chci, ale jen se bojím, že mi to nepůjde, tak jak bych si přála, tak si radši hledám dopředu důvody. Pak jsem se konečně dostala na řadu a jako naschvál se rozfoukal se vítr. “No tak hotovo” řekla jsem si, to se ani nepostavím. Chvíli jsem jen seděla na highline a váhala, ale najednou se zezadu ozvalo:” Allez Tereza, allez”. Italská parta mě povzbudila, moc dobře věděli o mých pochybách, ale o to více mi fandili. Takže jsem si odpočítala tři, dva, jedna a jdu na to. K mému překvapení jsem opravdu vstala a šla. Původně jsem myslela, že když udělám tři kroky, tak dobrý, ale šla jsem dál. Po čtyřicýtce jsem přestala počítat kroky a prostě šla. Highline jsem nepřešla a nakonec přišel pád. Ale pro mě neskutečný zažitek.  Navíc publikum bylo prostě báječné, tleskali když člověk vstal, ale i když stadnul a prostě fandili, jak mohli. Taky mě Italové uklidnili, že pauza nevadí, že to už je prostě v motorické paměti. Večer jsme společně všichni oslavili naše uspěchy u piva, freesbee, tance a samozřejmě nechyběla ani ta slackline.

Poslední den byl pro mě odpočinkový, došla jsem se podívat do sektoru Rufa a pak jsme se vypravili s Falcem na pláž do nedalekého městečka Rimini. Pak mě čekala 6 hodin cesta zpátky do Alp, kde na mě čekali kamarádi. Ale ze San Marina se mi odjíždět nechtělo, protože tam jsem za těch pár dní našla skvělé přátele a podporu na slackline. Říká se doma je tam, kde je ti dobře a já mám to štěstí, že to je hned na několika místech. Od Alp přes italské Dolomity až domů do Čech.